30 let svobody

Byť stojíme na prahu nového roku, dovolíme si ohlédnout se ještě za rokem právě uplynulým. V posledních třech letech si naše zem připomíná celou řadu významných výročí spojených s naší bohatou historií. Konec první světové války a úloha československých legií v ní, vznik prvního samostatného Československa, zavedení nové finanční měny, již užíváme dodnes, zřízení Protektorátu Čechy a Morava, či pád železné opony a mnoho dalších událostí. A právě na poslední jmenovanou, tedy pád železné opony, jsme se v tomto školním roce se žáky 8. a 9. ročníku zaměřili intenzivněji, a to ve spolupráci s o. p. s. Člověk v Tísni, jež již několik let realizuje každoroční projekt s názvem Příběhy bezpráví - Jeden svět na školách, Měsíc filmu. 

V listopadu roku 2019 jsme si připomínali 30 let od pádu totalitního režimu v Československu, tedy od pádu vlády jedné politické strany. Komunistické. Celý uvedený měsíc jsme věnovali danému tématu, seznámili jsme se s pojmem totalita a několik hodin se připravovali na vzácné setkání s pamětníkem, které se stalo součástí a důstojným zakončením výše zmíněného projektu. 

Ve výuce jsme si se žáky povídali na téma svoboda, nedostatek, blahobyt, útlak, cenzura apod. Diskutovali jsme o rozdílech mezi životem ve svobodné zemi a životem v zemi, v níž jsou omezována lidská práva. Nápomocna nám byla mimo jiné Ezopova bajka Pes a vlk v podání Jiřího Žáčka, nad níž se děti měly na základě zadaných úkolů/otázek zamyslet a na níž jsme si dané pojmy nejen vysvětlili, ale rovněž aplikovali do konkrétních situací. Za pomoci Vennova diagramu - jedné z metod kritického myšlení, žáci rovněž hledali rozdílné  a společné aspekty těchto dvou hrdinů dané bajky.  V rámci dvouhodinových lekcí jsme také pracovali ve skupinkách, kdy jsme se seznámili s událostmi let 1948 - 1989. Vybrána byla konkrétně léta 1948, 1968 a 1989. Jedna ze skupin žáků se pak zabývala životem prostých lidí v jednotlivých dekádách daného období. O získané informace ve skupinách jsme se posléze vzájemně podělili. 

Děti byly seznámeny také s mnoha společenskými oblastmi oné doby - móda, vzdělání, kultura, literatura, architektura, hospodářství, život v domácnosti apod. Získaly tak široký záběr o životě v Československu let 1948-1989. Zároveň byly obeznámeny s aktuálními knižními publikacemi, které se životem v komunistickém Československu zaobírají. 

Oporou nám byla celá řada didakticko-učebních materiálů, včetně plakátové výstavy o roce 1989 dodané Člověkem v tísni i struktura své vlastní vytvořené výukové lekce. Žáci zároveň zhlédli v rámci projektu snímek s názvem 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu režiséra Karla Strachoty. V závěru projektu se děti na základě získaných poznatků pokusily shrnout své myšlenky a vyjádřit svůj pohled na danou problematiku. 

Jsme si vědomi, že je nezbytné dětem předávat objektivní a vyvážené poznatky a zkušenosti. Jinak tomu nebylo ani při absolvování tohoto tématu.

Dne 19. listopadu se pak v rámci projektu uskutečnilo dlouho připravované setkání s pamětníkem/pamětnicí. Naše pozvání přijala v úctyhodném věku 93 let paní Helena Byrtus (Lupiezowiec). S dětmi se přišla, v doprovodu své vnučky, podělit o zážitky a své vzpomínky na dětství, školní léta - systém školství i život v hluboké totalitě. Sdílela svůj pohnutý životní příběh, rodinné fotografie i své vzpomínky na dobu, kdy se svou rodinou kvůli vládě komunistů přišli několikrát o celý svůj majetek, své hospodářství - v Polsku a po novém začátku v Československu posléze i zde. Hovořila o životě za vlády Tomáše Garrigua Masaryka i dalších několika prezidentů, jež zažila. S hořkostí a smutkem v srdci vzpomínala na měnovou reformu, kterou bez ohlášení provedla komunistická strana roku 1953, a během jedné noci tak učinila z tisíců lidí chudáky, jejichž mnohdy celoživotní úspory náhle ztratily svou hodnotu. 

Paní Helena přinesla dětem ukázat také originální dokumenty - rodný list, vojenské knížky svého muže, oddací list, dokument dokládající získaní československého občanství či uznání pro svého muže z rukou generála Ludvíka Svobody a mnoho dalších. Nejstarší dokument je datován rokem 1914. Žáci mohli spatřit také Řád T. G. Masaryka, jenž byl udělen jejímu muži za zásluhy v době světové války. Setkání s paní Helenou bylo nejen pro žáky, ale rovněž pro přítomné pedagogy neopakovatelným a přínosným zážitkem, jak mimo jiné uvedli ve svých zpětných vazbách i vzkazech paní Heleně adresovaných. Velice si vážíme její vstřícnosti a ochoty přijít mezi nás a sdílet svůj osud a děkujeme rovněž za čas, který nám věnovala. 

Zároveň jsme rádi, že se již řadu let můžeme zapojovat do množství mimo jiné mezinárodních projektů, které nám pomáhají předat dětem poznatky o jednotlivých oblastech společnosti z mnoha různých úhlů pohledu. Má to smysl. Projekt Měsíc filmu na školách pod hlavičkou Člověka v tísni jedním z takových je. 

Lukáš Michael Pitřík