Leták, pamflet, samizdat
Dne 09. 11. léta Páně 2022 se žáci naší osmé a deváté třídy společně vypravili na interaktivní tiskařskou dílnu do Muzea Těšínska. Osmáci již podruhé, neboť v loňském školním roce se jim naskytla příležitost první dílny zaměřené na oblast tisku v dobách Jana Amose Komenského a Jiřího Třanovského. O této dílně jsme se již zmínili zde:
Tentokrát byla dílna zaměřena na pojmy jako LETÁK, PAMFLET, SAMIZDAT. Žáci byli s podstatou těchto termínů a s jejich počátky obeznámeni, vyslechli si, jak tyto tiskoviny dříve vypadaly a k čemu sloužily, absolvovali mini historickou exkurzi do časů středověku, novověku i období moderních dějin, kdy jsme si mimo jiné osvětlili, co se vlastně konkrétně skrývá pod označením samizdat, pocházejícího z ruského jazyka. Opětovně si mohli ověřit své vědomosti získané v hodinách dějepisu či zeměpisu v praktickém životě a uvědomit si, že skutečný život a škola/vzdělání mají mnohé společného a jdou ruku v ruce. Hovořili jsme o době vynálezu knihtisku, o 1. světové válce a československých legiích, Martinu Lutherovi, Janu Kalvínovi či Janu Husovi. Neopomenuli jsme ani právě uplynulý státní svátek 17. listopadu, kdy žáci zaslechli o významu sametové revoluce roku 1989, a dotkli jsme se také tisku v době okupace roku 1968. Hovořili jsme mimo jiné o tom, co se skrývá pod pojmem cenzura a jak důležité je v dnešním světě zapotřebí zvládat kritické myšlení vedoucí k vyhodnocování a rozlišování předkládaných informací.
Dílna nám poskytla řadu mezipředmětových vazeb a byla spojena rovněž s praktickou ukázkou, při níž si děti mohly vyzkoušet, jak lidé tiskli v dobách cenzury potajnu, a to pomocí často omezených prostředků, které měli k dispozici. Děti také usedly za staré psací či tiskařské stroje a vytvořily si své vlastní letáky či pamflety nebo si vyzkoušely napsat krátký text. Současně se dozvěděly, co je to průklepový neboli kopírovací (uhlový) papír. Je až neuvěřitelné, že uplynula pouze jedna generace a dětem již nejsou známy psací stroje či kopíráky, s nimiž se jejich rodiče ještě nedávno téměř denně setkávali. Hold, vývoj technologií jde vskutku velmi rychle kupředu a dnešní děti zase pro změnu ovládají lépe je než řada nás dospělých.
A když už jsme zamířili do Českého Těšína, ochutnali jsme alespoň špetku atmosféry každoroční závěrečné dějepisné exkurze, kterou absolvují žáci devátého ročníku před ukončením své docházky na základní škole. Vyrazili jsme na polskou stranu města Těšína a strávili pohodové chvíle na zámeckém vrchu, vystoupali na Piastovskou věž a navštívili rotundu svatého Mikuláše a Václava z 11. století.
Věříme, že i tato exkurze poskytla našim žákům nové poznatky, nezapomenutelnou zkušenost a uvědomění si toho, že vzdělání nemusí být pouhým učením se teorie.
Rádi bychom touto cestou opět poděkovali panu Romanu Prokešovi a paní Pavlíně Wolfové, kteří vždy dovedou žáky poutavou formou vtáhnout do svého vyprávění o lidských dějinách a zapojit děti do diskuze. Ty měly mimo jiné příležitost zamyslet se nad tím, jaké možnosti a prostředky mají narozdíl od našich předků k šíření svých myšlenek a názorů v dnešní době ony samotné.
Současně děkujeme Muzeu Těšínska, konkrétně paní magistře Pavlíně Badurové za další ojedinělou příležitost, jak rozšířit obzory našich žáků z hlediska vědomostí a osobního prožitku.
Jsme přesvědčeni, že dějepisné, geografické či přírodovědné exkurze mají ve vzdělávání žáků své důležité místo a rádi v nich budeme i nadále pokračovat.
Náš příspěvek si dovolíme zakončit jedním moudrem, jež jsme na závěr naší exkurze v Muzeu vyslechli:
"Ve středověku jsme měli odvážného Mistra Jana Husa, který k šíření svých přelomových myšlenek neměl potřebné prostředky. Dnes máme potřebné prostředky, ale schází nám odvážný Jan Hus."
Lukáš Michael Pitřík