Lyžařský výcvikový kurz

Sláva nazdar výletu, sice jsme občas i zmokli, ale už jsme tu, už jsme zase na parkovišti u školy v Janovicích. Takto jsme si mohli prozpěvovat v pátek dne 6. března, když jsme se vrátili z našeho pobytu. A kde že jsme to vlastně byli?

Prožili jsme skvělých pět dní na lyžařském výcviku na Bílé. Přestože letošní zima byla na sníh velmi nepřejícná, podmínky pro lyžování nebyly zas tak zlé, a tak jsme si mohli nazout lyžáky a vyrazit na svah. Tam jsme někteří poprvé v životě okusili, co obnáší stání na lyžích, ostatní, kteří už jsme nějaké zkušenosti měli, jsme měli možnost své dovednosti zdokonalovat, a to vše pod vedením našich instruktorů - pana ředitele Tošenovjana, paní zástupkyně Žižkové a instruktorky Barči.

Na svah jsme chodili dopoledne i odpoledne, a to za každého počasí, které ne vždy bylo úplně zimní, a tak jsme si zkusili, jak se lyžuje za sluníčka, sněžení, mrholení, ale i kvalitního deště. A vše jsme zvládli bez remcání, protože nás to prostě bavilo. A hlavně to, jak jsme se zdokonalovali a zdolávali jsme další a další nové výzvy. Na závěr jsme si všichni vyzkoušeli jízdu na snowbladech. Už dlouho jsme se tak nenasmáli.

Samozřejmě, že to nebylo jen o lyžování. Užívali jsme si naplno i mimo naše tréninky. Večer jsme měli společný program, který pro nás připravily naše paní učitelky třídní, ale měli jsme také spoustu volného času, který jsme si parádně užívali. Hráli jsme třeba na ukulele známé písničky, které jsme si rádi zazpívali, v jiných pokojích vznikaly kreativní účesy, prostě jsme si vždy náplň pro náš volný čas vymysleli.

Také o naše bříška bylo postaráno. Kromě výborných snídaní, obědů a večeří jsme se dokrmovali různými dobrůtkami.

Prostě to byl skvělý lyžák, na který budeme dlouho vzpomínat, a jsme rádi, že jsme si ho stihli užít. O týden později už bychom si to užít nemohli.

A kdo že si to vlastně tak parádně užíval? No přece naši sedmáci a osmáci!

Markéta Lúčanová