Univerzální design
V průběhu měsíce březen měli naši žáci 6. až 9. třídy příležitost absolvovat výchovně-vzdělávací a preventivní program (vždy každá třída samostatně v rámci dvou vyučovacích hodin) sdružení Spolu s úsměvem, s nímž spolupracujeme již druhým rokem, přičemž zmíněný program dosud proběhl pouze mezi dětmi na prvním stupni. Proto jsme letos neváhali a paní Naďu Sywalovou, jež školy se svým programem navštěvuje, oslovili znovu, tentokrát pro setkání právě se staršími dětmi. Hlavním tématem se stal tzv. univerzální design. V první části si děti povídaly o tom, co je vlastně univerzální design - tvorba věcí, které by měly sloužit všem. Hovořily o pomůckách, které pomáhají lidem zdravotně znevýhodněným, zmínily Braillovo písmo a mimo jiné se dozvěděly, že k danému designu náleží rovněž užívání piktogramů (pro ty, kteří neumí - malé děti, či nemohou číst - smyslově postižení). Že pro některé může být překážkou také klika u dveří. Zmínili jsme pojem vzájemný respekt a uvědomili si skutečnost, že kromě tělesného postižení mohou někteří lidé trpět i postižením mentálním, duševním nebo smyslovým - kupříkladu autismem. Zajímavou informací bylo rovněž sdělení, že dnes již neužíváme slovní spojení znaková řeč pro neslyšící, nýbrž sousloví znakový jazyk. Žáci byli obeznámeni také s rozdílem mezi holí pro nevidomé a holí pro nevidomé i neslyšící současně (tedy při kombinovaném postižení).
Druhá část setkání byla zaměřena na praktickou stránku. Žáci si mohli vyzkoušet vést svého spolužáka, jemuž byla přes oči nasazena škraboška, ze třídy k šatní skříňce, kde mu měli pomoci obléknout se do části oděvu, získali jedinečnou příležitost k manipulaci s invalidním vozíkem ze schodiště i zpět, k dispozici jim byla celá řada dalších pomůcek, které jsou nezbytné a potřebné pro každodenní život lidí s postižením - děti si tak kupříkladu mohly zahrát speciální Člověče nezlob se, vyzkoušet si psaní Braillovým písmem nebo si nasadit rozličné typy brýlí uzpůsobených pro slabozraké.
Jsme velice rádi a vděčni za možnost realizovat tento program i mezi věkově staršími dětmi, kdy si snad rovněž ony mohly uvědomit, že zdraví není samozřejmost a že jsou kolem nás lidé, kteří se bez našeho respektu a pomoci neobejdou. Současně paní Nadě děkujeme rovněž za malou pozornost pro každé z dětí - štítek s jejich vlastními jmény napsanými Braillovým písmem.
Lukáš Michael Pitřík
